Osobní inventura aneb Nový rok lehce a s čistým štítem
Letošní rok byl intenzivní. Přinesl spoustu událostí, myšlenek i emocí. Než vstoupíme do dalšího, je dobré se zastavit a udělat osobní inventuru.
Dopřát si čas události odcházejícího roku zpracovat. Emočně je uzavřít. Poučit se z toho, co se povedlo, a s láskou propustit nezdary jako užitečné lekce.
Chráníme tak to nejcennější, co máme – životní energii, která nám nebude unikat mezi prsty do minulosti. Stačí pochopit, co se stalo a proč a pustit.
Když to uděláme poctivě, budeme schopni jít novým rokem lehce a s čistým štítem. Uděláme si mentálně i emočně prostor pro tvoření života, jaký si přejeme.
V životě není nutné se ničeho bát. Věcem potřebujeme pouze porozumět. Přichází čas pochopit více, abychom se mohli bát méně.
Marie Curie
ROČNÍ OSOBNÍ INVENTURU LZE PROVÉST VE 3 KROCÍCH:
- Sepíšeme si seznam všeho podstatného, co nás potkalo
- Jednotlivé události projdeme a uvědomíme si, které v nás zanechaly (nevyřešené) emoce
- Emoce zpracujeme – pozitivní s vděčností propustíme, u negativních se znažíme o pochopení příčin a lekce, kterou nám přinesly. Poté také s láskou pustíme.
Zde jsou jednotlivé kroky popsané blíže.
1. NAPIŠTE VŠECHNO PODSTATNÉ, CO VÁS POTKALO
Pokud vás při prvním pohledu zpět nic moc nenapadá, nevadí.
-
- Koukněte do diáře, Outlooku, kalendáře v mobilu
- Projděte svůj Instagram, Facebook nebo rodinný chat
- Prohlédněte si fotky v telefonu
- Proberte to s partnerem nebo někým blízkým
Můžete se ohlížet zpět měsíc po měsíci, vzít to po čtvrtletí nebo jak to samo přijde.
2. PROJDĚTE KAŽDOU UDÁLOST NA SEZNAMU. VŠIMNĚTE SI, JESTLI VE VÁS VYVOLÁVÁ EMOCE.
Pozitivní a příjemné prožitky poznáme snadno.
Cítíme radost, blaho, štěstí (koupě vytouženého domu, krásná dovolená, uzdravení z nemoci). Na seznamu jasné plus.
Neutrální záležitosti bez emoční zátěže vypadají spíš jako informace.
Ano, stalo se to. Tehdy to bylo důležité. Teď k tomu ale nic necítíme. Prostě jen doplňují obrázek, co se v daném roce stalo. S klidem to označme nulou.
Jak to poznáme:
V březnu po více než roce od podání přiznání přišel ne úplně malý daňový doměrek za koupi nemovitosti. Úřednice si dala načas, zato splatnost je dva týdny! Navíc tuhle daň mezitím zrušili, ale na doplatky z předchozího roku se to nevztahuje.
V první chvíli mi přijde celá věc vrcholně nespravedlivá. Ale částka není likvidační, takže nakonec platíme a pouštíme to z mysli.
Když si to vybavím teď, je to na pokrčení ramen. Žádné emoce, hořkost, nespravedlnost. Není co řešit.
Z nezpracovaných negativních zážitků nám nebude dobře po těle a na duši
Někdy to bude evidentní – ztráta cenné věci, autonehoda, zrušená dovolená. Na seznamu velké mínus a popereme se s tím.
Některé špatné věci se ale schovaly do podvědomí. Možná to bylo natolik nepříjemné, že jsme je vytěsnili. Zametli pod koberec a zavřeli oči.
Tady zpozorněme. Bude třeba to vytáhnout a vyřešit, abychom si neprospěšnou energii a emoční balast netahali do budoucnosti.
Příklad:
Vypukla pandemie a všeobecná panika. Rodina skončila v lockdownu. Soužití pěti členů domácnosti probíhalo v hádkách a nevraživosti. Napětí se dalo krájet. Všichni jen čekali, až z toho uniknou ven a při první příležitosti to udělali.
Když je po všem, tušíme, že to nebylo v pořádku. Než bychom se postavili čelem nepříjemným pocitům selhání (a strachu, co to asi znamená), raději to bleskem zapomeneme. Mávneme rukou: „No a co, všude je něco. Hlavně že jsme to přežili a je to pryč.“
V hloubi duše to s námi otřáslo. Strach neseme s sebou v podvědomí. Pokud ho neřešíme, tiše bobtná a snižuje naši energetickou vibraci. Omezuje naši schopnost těšit se ze života. Při sebemenší příležitosti nám podrazí nohy.
Co když se nám nějaká záležitost zdá sice nepříjemná, ale dávno za námi?
Na úrovni mysli jsme přesvědčeni, že už jsme to strávili. Ujistěme se, že to tak opravdu je.
Jak naše tělo reaguje, když na onu věc myslíme? Cítíme někde napětí nebo nepříjemný tlak? Zvlhnou nám ruce, udělá se nám lehce nevolno od žaludku?
A co mysl? Těká a není schopna to zacílit? Utíká od tématu? Jasné varování, že sem máme ještě nasměrovat pozornost a čistit.
3. NALEZENÉ EMOCE ZPRACUJME
Pozitivní doporučuji vychutnat. Zastavit se u nich, pocítit vděčnost, poděkovat těm, kdo byli součástí příběhu.
Život běží rychle. Kolikrát se stane, že se podaří něco důležitého a my si to jen odškrtneme jako hotovou věc.
I když jsme o to dlouho stáli, jakmile to máme, stane se to samozřejmostí. A už se díváme na další položku na wish listu.
Nedopřáváme si oddych ani čas si úspěch užít. Případně poděkovat tomu, kdo nás podpořil, kryl nám záda. Při roční inventuře máme možnost to napravit.
Zároveň je fajn si uvědomit, jak se nám podařilo si pozitivní výsledek do života přitáhnout. Co jsme pro to udělali? Jaké byly myšlenky, které nám umožnily věc dotáhnout do úspěšného konce?
Negativní emoce představují balast, který nás drží v minulosti a vyčerpává. Snažíme se je vyčistit.
Představte si závaží na ramenou, kouli na noze. Když je neodložíme, budeme mít ohnutá a bolavá záda nebo do krve odřenou nohu (ve fyzické rovině). Mentálně nám emoční břemena odvádějí energii a podkud se hromadí dlouhodobě, způsobují psychické problémy a fyzickou nemoc.
Ale pozor, to ani náhodou neznamená, že negativní emoce je špatná! Je jenom poslíčkem. Dává nám dává informaci, že nějaké zranění v nás potřebuje uzdravit. Že jsme něco nepochopili.
Často ty nejhorší události a dna v našem životě představují odrazový můstek a šanci na mnohem lepší život.
ZPŮSOBŮ ČIŠTĚNÍ EMOČNÍCH BALASTŮ JE MNOHO:
- Z emoce se vyplakat, vypsat nebo vypovídat (až do bodu, kdy se plně vyžije a dokážu ji pustit)
- Posunout situaci pomocí automatické kresby (podívejte se na Kurzy a semináře )
- Použít terapii emoční svobody (poťukávání na meridiány)
- Vyzkoušet radikální odpuštění
- Zajít na odbornou terapii a řada dalších…
NEJLEPŠÍHO VÝSLEDKU ALE DOSÁHNEME, KDYŽ SE NÁM PODAŘÍ EMOCI VĚDOMĚ ZPRACOVAT => POROZUMĚT ŽIVOTNÍ LEKCI A S LÁSKOU JI PUSTIT:
- Náš mozek potřebuje pochopit, proč se nám nežádoucí situace/vztah v životě vyskytují
- Odstranit příčinu – původní emoční zranění, strach nebo nefunkční vzorec z dětství, který nás drží v pasti
- Pak dokážeme celý nepříjemný zážitek uvidět ne jako životní úklad, ale jako pomoc a učební materiál, který nás posunul dále.
Stojí to za to. Sama jsem takový přístup zažila a zažívám na vlastní kůži. Ráda vám na této cestě poskytnu pomoc.
Zaujal vás příspěvěk?
Získejte další inspiraci přímo do svého inboxu.
Nové články e-mailem
Mohlo by se vám také líbit
6 důvodů, proč se emoční pád špatně zastavuje (a 1 řešení)
Tři principy pro tvoření lepší budoucnosti
