Emoční škála – Víte, kde jste a jak to ovlivňuje vaši schopnost žít lépe?
Lidská emoční škála je široká. Každá úroveň má svou energetickou vibraci. To, v jakých se nacházíme emocích ovlivňuje naši celkovou osobní vibraci. Když ji umíme udržovat dlouhodobě vysoko, dokážeme doslova tvarovat svoji realitu a žít lépe.
Čím výš jsme na emoční škále,
tím výše je naše osobní vibrace (=energie),
tím otevřenější je naše vědomí
a stoupá naše schopnost
tvořit a žít život, jaký si přejeme.
KAŽDÝ STUPÍNEK EMOČNÍ ŠKÁLY MÁ URČITOU VIBRACI. PODÍVEJME SE, CO KTERÁ EMOCE VNÁŠÍ DO NAŠEHO ŽIVOTA.
Dr. Hawkins byl uznávaným duchovním učitelem a takto seřadil emoce seřadil podle jejich vibrace a dopadu na náš život:
Vše pod úrovní Odvahy (200) zahrnuje převážně destruktivní emoce.
Člověk potřebuje čerpat energii z vnějšku, od druhých lidí. Sám netvoří. Pokud bychom věřili internetu, nachází se zde 85% lidstva (!).
Když se nabereme Odvahy, zvedneme se a jdeme vstříc změně. Člověk sám začíná generovat energii a vyzařuje ji do okolí. Převládnou konstruktivní emoce.
Na úrovni Lásky (500) přichází další zlom – prožívání a vyzařování nepodmíněné lásky ke všemu, co existuje. Končí zde vláda racionální analytické mysli a rozumové inteligence.
Ale pojďme po pořádku…..
NEJNIŽŠÍ VIBRACI MÁ EMOCE STUDU. STYDÍME-LI SE ZA SEBE, POPÍRÁME SVOJE PRÁVO NA ŽIVOT A EXISTENCI.
Stud s sebou nese pocity zahanbení, zavržení, totálního pokoření (například u oběti znásilnění). Nacházet se trvale v tomto duševním stavu se rovná nesnesitelnému peklu. Nic si nezasloužím. Jsem zavrženíhodný, ubohý. Krutost k sobě i k jiným. Jsem nic. Jako člověk neexistuji.
Hanba a stud je jen těsně nad totální vibrační nulou – vnitřní smrtí, kde nežiji, jen vegetuji.
POCIT VINY PŘINÁŠÍ ODSUZOVÁNÍ SEBE SAMA. SELHÁNÍ A NEDOSTATEČNOST.
Jsem-li něčím vinen, vnímám život jako zlý a trestající. Jsem obětí vnějších okolností. Ještě pořád jsem nula, nezasloužím si nic dobrého a tak se podle toho chovám. Moje nastavení přináší do života přesně stejný typ prožitků => trpím a zasloužím si trest. Sebepoškozování a sebetrestáni.
APATIE ZNAMENÁ REZIGNACI NA ŽIVOT. NIC NEMÁ SMYSL, NIKDO MI NEMŮŽE POMOCI.
Touha po čemkoli je mrtvá. Všechno je marné, nastupuje lhostejnost a otupělost. Nemám vůli k životu. Pociťuji depresi a beznaděj. Vnitřní prázdnota. Předstírám slabost, aby mi nikdo nemohl ublížit ještě více. Jsem skutečnou obětí.
ŽAL NESE ZNAKY SEBELÍTOSTI A TOUHY PO ZÁCHRANĚ A ÚTĚŠE.
Patří sem pocit ztráty, zrady, zoufalství, zlomené srdce a zraněná duše. Často je provázen přecitlivělostí, dramatičností až hysterií. Pláč je účinnou zbraní oběti. Věřím, že někdo jiný má moc můj život změnit k lepšímu. Utápím se v pasivní sebelítosti. Pořád ale lepší projevit smutek, než necítit pod apatickou vrstvou nic.
STRACH DĚLÁ ZE SVĚTA ŽIVOT OHROŽUJÍCÍ A NEBEZPEČNÉ MÍSTO.
Zažíváme starosti, obavy, úzkost, děs, paniku, podezřívavost, nervozitu, plachost. Vždy je přítomno nízké sebevědomí. Často ústí v agresivitu, přehnané obhajování se, závislost, manipulaci. Strach se může vztahovat ke konkrétní situaci, nebo ovlivňovat náš celkový postoj k životu.
TOUHU ZAŽÍVÁME JAKO NEDOSTATEK NĚČEHO, CO BYCHOM VELMI CHTĚLI.
Když toužíme, vycházíme z pocitu nedostatku (něco chceme, ale nemáme a pravděpodobně mít nemůžeme). Nejde zde o radostné očekávání. Mírnější forma „nezasloužím si“. Naplnění mé touhy závisí na vnějších vlivech. Vědomí je uzavřené. Blokuji si hojnost.
VZTEK MĚNÍ OBĚŤ V TYRANA. ZA NEÚSPĚCH A NENAPLNĚNÍ VINÍME OKOLÍ.
Hněv, vztek, zlost, výbušnost, hrubost, nenávist, zášť, žárlivost, zuřivost, , pomstychtivost, vyhrožování, manipulace, kritičnost, odsuzování, , zatrpklost. Agrese směřuje ven a vychází z vlastní bezmoci.
Podprahově závidím, že druzí mají, co chci já, a já na to nedosáhnu. Z toho plynou pocity vlastní nedostatečnosti, nenávist k sobě, strachy, pochyby a vnitřní prázdnota,
PÝCHA PRAMENÍ Z POSUZOVÁNÍ. ŽIVOT JE NEKONEČNÝ BOJ O MÍSTO NA SLUNCI.
Srovnávám a posuzuji, mám strach, aby mě druzí nepřekonali. Vnitřně znehodnocuji a neguji všechno, s čím se venku potkám. Stagnace osobního vývoje. Opovržení, pohrdání, do podvědomí zasunutá vlastní nedostatečnost.
Zažívám vnitřní ztuhlost, neschopnost se uvolnit a radovat se. Prodlévání v minulosti, osamocení. Je to ale o stupínek lepší duševní stav než hněv, strach, smutek nebo apatie!
ODVAHA JE RODÍCÍ SE TOUHA PO ZMĚNĚ.
Stále prožívám strach, ale snažím se jej pochopit, zpracovat a překonat. Hledám vnitřní sílu a hodnotu. Probouzí se důvěra v sebe i v život. Emoce jsou na hranici mezi křečovitým tlakem a svobodným proudem života. Nalézání sebe sama, seznamování se vlastní vnitřní silou.
NEUTRALITA OTEVÍRÁ VĚDOMÍ. VZNIKAJÍCÍ DŮVĚRA V SEBE A ŽIVOT.
Zažívám uvolnění. Neutralita otevírá nové možnosti a cestu k nastolení důvěry ve svět a vlastní schopnosti. Poprvé mohu vystoupit z role pasivní oběti okolností.
OCHOTA, OTEVŘENOST PŘEKONÁVÁ HRANICE EGA, NESE SPOLUPRÁCI.
Na tomto stupni se rozvíjí naděje a optimismus. Mění se vnitřní postoj k světu: Já si zasloužím i ostatní si zaslouží. Svět je obecně dobrý.
PŘIJETÍ JE STUPNĚM, NA KTERÉM OPOUŠTÍME VEŠKERÉ POSUZOVÁNÍ.
Princip tolerance, soucitu, přátelství. Objevuje se odpuštění, pochopení, vnímavost, empatie. Nemám pnutí z posuzování a srovnávání. Nehodnotím, jestli je něco dobré nebo špatné, ale prostě si to užívám tak, jak to je.
VNITŘNÍ MOUDROST NASTOLUJE HLUBOKÉ POZNÁNÍ A MYŠLENÍ SRDCEM.
Život je smysluplný. Vládcem není kritické a analytické myšlení a rozum, převládne myšlení srdcem. Objektivita a porozumění principům života.
LÁSKA JE PRŮLOM. PROVÁZÍ JI ÚCTA K DRUHÝM, K SOBĚ I ŽIVOTU.
Odhalení, že život je naplněn láskou, pocit blaha, štěstí. Změna vnitřního nastavení. Opouštím staré vzorce, spojuji se s vlastní duší, lidstvím a vesmírem. Vibrace přátelské k životu.
TICHÁ VNITŘNÍ RADOST DÁVÁ ŽIVOTU HLUBOKÝ SMYSL, VŠE DO SEBE ZAPADÁ
Žiju s pocitem vyrovnanosti a v radosti ze života, vnímám lásku a řád ve všem. Čistá energie radosti přeplňuje nitro a
proudí ven. Nachází se zde hluboká vnitřní síla, neboli přirozená moc.
KLID A MÍR VNÁŠÍ HLUBOKÝ POKOJ, SPLYNUTÍ S ŽIVOTEM BEZ OTÁZEK
Nemám otázky, nic neočekávám. Všechno je, smíření v lásce a radosti, vše je dobře tak, jak to je, energie se
koncentruje uvnitř v centru duše, neuniká ven. Nacházím se na hranici osvícení, kterému zatím brání přítomnost analytického rozumu.
OSVÍCENÍ = ČISTÉ VĚDOMÍ
Splynutí s jednotou. Život a všechno pouze je. Slovy nepopsatelná úroveň bytí, vyzařování a vnímání.
Popisy jednotlivých emocí byly vytvořeny s pomocí materiálu Andrey Homolové.
Zaujal vás příspěvěk?
Získejte další inspiraci přímo do svého inboxu.
Nové články e-mailem
Mohlo by se vám také líbit
Proč nejdůležitější slova jsou ta, která říkáte sobě.
Proč přitahujeme stejné lidi, věci a situace?
