Proč je vizualizace nebezpečná past?

Zkoušeli jste někdy použít pro plnění svých přání vizualizaci? Funguje skvěle, zvlášť když člověk dokáže k obrazu v mysli přidat ještě správné a intenzivní emoce. V jejím dlouhodobém používání ale číhá nebezpečná past.

Musíme být ochotni pustit život, jaký jsme si naplánovali, abychom mohli začít žít život, který na nás čeká.

E.M.Forster

Co je a jak funguje vizualizace?

Vizualizace je silný mentální obraz něčeho, co hodně chceme. Aby fungovala, potřebujeme k ní přidat intenzivní pozitivní emoci.

Přestavujeme si vysněného partnera, příjemnou letní večeři a blažený pocit, co se nám rozhostí v duši.

Doslova se vibračně vyšroubujeme ze „šedivé“ reality jinam a odtud se snažíme přitáhnout si přítele, byt, novou prácí, dítě, zkrátka cokoli.

Když jsme dost disciplinovaní a naučíme se to spouštět jako film automaticky, můžeme si to skutečně zhmotnit.

Má to ale pár háčků.

Čím může být vizualizace nebezpečná:

Je založená na emocích a emoce nejsou dobrý rádce v čemkoli.

Zmražuje realitu. Připouštíme jediný obraz jako správný a pomíjíme vesmír jiných příležitostí.

Přitahuje „nedokonalá“ řešení. Mysl nikdy nedokáže podchytit všechno, co bychom chtěli.

1. Emoční past

Bez silné emoce, kterou u toho prociťujeme, to nefunguje.

A od kdy je emoční přetlak (ať už pozitivní nebo negativní) dobrým rádcem při tvoření čehokoli?

Kolikrát ve vzteku pálíme mosty, co už nejdou postavit? A v radosti slíbíme něco, co bychom jinak nechtěli udělat?

Emoce jako hlavní aktér vizualizace je nespolehlivá a nestabilní.

Snadno si díky momentálnímu emočnímu stavu přitáhneme do života něco nebo někoho, o koho bychom normálně nestáli.

2. Jak vizualizace zmražuje realitu a proč by to mělo vadit

Představte si, že kolem vás je pole nekonečných možností. Doslova vesmír prožitků, přátel, situací a věcí.

A vy do něj myšlenkou doslova „vtlačíte“ jeden konkrétní obraz.

Jako když vydechnete do mrazu. Definovaný obláček sražené páry obsadí prostor ve vzduchu. Nic jiného se tam nevejde.

Co jste si v myšlenkách namalovali a v emocích procítili, to budete přitahovat. Se všemi nedokonalostmi, které mysl vyrábí.

Všechno ostatní, co by vesmíru mohlo přijít a překonat vaše nejlepší sny, narazí na zmraženou realitu vašeho přání. Už jsou tam krystaly páry, pamatujete?

Dokud vizualizaci nezměníte, přitahujete přesně a jenom to, co jste do ní dali.

Jestli vaše idea na začáktu nebyla správná, zavřeli jste si dveře k řešení, které víc odpovídá vaší vibraci a tomu, co potřebujete.

3. Vizualizace plodí nedokonalá řešení, musíme ji pořád opravovat.

Vizualizovat můžeme jenom to, co dokážeme vymyslet.

Jak dobře si umíte představit něco, o čem nevíte, že existuje?

Třeba stavíte dům a neznáte francouzská okna. Velký prosklený průchod do zahrady vás mine.

Stejné je to s našimi sny. Když chcete přitáhnout ideálního partnera:

Vyjdete z toho, co znáte.
Vezmete předchozí zkušenosti a trochu to vylepšíte.
Tam přidáte, tady uberete.
Podíváte se k sousedům a trochu se inspirujete.

Výsledek je jenom drobným vylepšením toho, co už jste viděli nebo zažili.

Přijde partner, který možná je přitažlivý a bohatý. Ale mysl třeba zapoměla zdůraznit věrnost. Nebo ochotu se podílet na společném bydlení. Dar domluvy…

Nedokážete vymyslet vlastnosti, o kterých nevíte, že by partner mohl mít a výborně by se k vám hodily.

A nemůžete nikdy myslet na všechno. Mozek má omezenou kapacitu a tvoří s chybami.

A protože napoprvé máme ve svém přání správně jenom něco (atraktivního bohatého partnera), musíme tvořit další a další vizualizace (aby byl chápavý, komunikativní … a příště zase inspirativní a zábavný…).

Sami sebe chytíme do pasti své nedokonalé představivosti a ochudíme se o jiné možnosti.

Zažili jste někdy nedokonalost vizualizací na sobě?