Co je dobré a co špatné?
Víme vždycky přesně, co je dobré a co špatné? Jak moc jsme si svým úsudkem jistí? Na základě čeho naše mysl pozná dobro od zla a není to jen úhel pohledu, který se může měnit? A dává to vůbec nějaký smysl, chtít to odlišit? Tady je příběh, který staví dobré a špatné do nové perspektivy.
Nic není dobré nebo špatné, jen naše myšlení to může vytvořit.
Williams Shakespeare
STARÝ MUŽ A BÍLÝ KŮŇ
Jeho sousedé si klepali na čelo a mysleli si, jaký blázen je ten starý muž. Říkali mu, že příjde den, kdy mu koně někdo ukradne a on nebude mít nic.
Ten den přišel. Muž se ráno probudil a našel stáj prázdnou. Kůň nikde.
Sousedé si mysleli, jak měli pravdu. Spěchali za mužem, aby mu řekli, že teď je prokletý a nic nemá. A měl poslechnout jejich rady.
Prokletý nebo požehnaný?
Muž odvětil: „Děláte příliš rychlé závěry. Řekněte jen, že kůň není ve stáji. To je vše, co víme, zbytek je posuzování. Jak můžete vědět, jestli jsem prokletý nebo ne?“
Sousedé byli jeho řečí uraženi: „Jak něco takového můžete tvrdit? Je jasné, že jste prokletý a je úplně jedno, jak se na to díváte! Nic nemáte!“
Starý muž znovu promluvil: Vše co vím je, že stáj je prázdná a kůň je pryč. Zbytek nevím. Jestli je to prokletí nebo požehnání říct nemohu. Vidíme jenom zlomek. Kdo ví, co bude dál?“
Jaký starý blázen, mysleli si lidé.
Nesuď knihu podle jedné stránky....
Po několika dnech se kůň vrátil. Nikdo ho neukradl, utekl. Při návratu s sebou přivedl tucet divokých koní.
Tu lidé přispěchali starému sousedoví sdělit, že měl celou dobu pravdu. Že je vlastně požehnaný, když teď má najednou celé stádo koní.
Muž jim na to povídá: „Znovu zacházíte příliš daleko. Řekněte jen, že kůň je zpět. Můžete dodat, že s ním příšel tucet divokých koní, ale nesuďte to.
Jak můžete vědět, jestli to je požehnání nebo ne? Vidíte jenom zlomek. Četli jste jednu stránku, jak můžete hodnotit celou knihu? Slyšeli jste jedno slovo z celé věty, jak můžete rozumět celému sdělení?“
Bylo těžké to rozporovat. „Třeba má pravdu,“ reptali. Ale hluboko uvnitř byli přesvědčeni o opaku. Měl jednoho koně a teď jich má dvanáct – jak může tvrdit, že není požehnaný?
Je to jak to je.
Starý muž měl syna. Jediné dítě. Syn se vydal krotit divoké koně a jeden z nich ho shodil ze hřbetu. Syn si při pádu zlomil obě nohy.
Sousedé byli omráčeni moudrostí starého muže. „Přece jen měl pravdu a my se mýlili,“ mysleli si. „On je příliš starý, než aby obhospodařil svou farmu a jeho syn mu teď nemůže pomáhat. Brzy bude na mizině.“
Nedlouho poté v zemi vypukla válka. Všichni mladí muži byli povoláni do boje, kde mnozí zahynou a zanechají otce bez synů.
Týkalo se to i sousedů starého muže, jejichž synové odešli do armády, aby se nikdy nevrátili. Otcové běželi ke starému muži s nářkem: „Ach měl jsi pravdu a my se šeredně spletli! Vždyť nehoda tvého syna je pravé požehnání! I když má zlomené nohy, prožiješ s ním mnohá další léta, zatímco naši synové jsou pryč. Ty jsi požehnaný a my prokletí.“
Nikdo neví, co je dobré a co špatné
Starý muž povzdechl: „S vámi se člověk nedomluví. Pořád děláte unáhlené závěry. Nikdo neví. Říkejte jen toto: Vaši synové museli jít do války a můj nemusel. Nikdo neví, jestli je to požehnání nebo pohroma. Jen bůh ví …. „
TAKŽE CO JE DOBRÉ A CO ŠPATNÉ?
Všechno v životě je v pohybu a věci se neustále mění. Nemá valný smysl dělat závěry a emočně se vyčerpávat při každé události. Pomáhá udržet si odstup a věci neposuzovat. Nevázat se svými myšlenkami a city na to, co se nám děje, jakkoli je to často opravdu výzva.
Často ty největší výzvy v životě vezmou podobu nečekaně pozitivní změny, pokud jsme jim otevřeni. Sama jsem to zažila při zdánlivě neuvážené změně zaměstnání.
Co vypadalo jako noční můra a stálo mě přes půl roku stresu, potu a pláče, se změnilo v zaměstnání snů. Umožnilo mi splnit si spoustu dávných snů, cestovat a zahájit velkou osobní přeměnu spojenou s duchovním rozvojem. A kdybych to vzdala v prvním půl roce (kdy jsem kvílela, jaký to byl přešlap), všechny ty skvělé zážitky a příležitosti by mě nikdy nepotkaly…
Neposuzovat věci, lidi a situace je prvním krokem k velké změně životního postoje. K přiblížení se životu s lehkostí a radostí.
Příště se podělím o tipy, jak se přestat nosit tíhu světa na svých na bedrech a jak zkusit praktikovat neposuzování, které vede k lehkosti a svobodě. Zůstaňte naladěni, krásné dny.
Zaujal vás příspěvěk?
Získejte další inspiraci přímo do svého inboxu.
Nové články e-mailem
Mohlo by se vám také líbit
Proč se naše přání neplní?
Jak začít vědomě přitahovat lepší výsledky, lidi a situace
